Je středa a Ritsuka je znovu u své psycholožky.

Ta mu položí zajímavou otázku.

Změnilo se něco za poslední týden?

Ritsuka vzpomíná, neví.

Nakonec odpoví, že ne.

Přesto si postěžuje... řekl mu, že ho miluje.

On - Agatsuma Soubi.


Epizoda 3, Bondless - Bez svazků


Ritsuka jde do školy, jeden z jeho spolužáků o něm přemýšlí. O něm a jeho vztahu k Hawatari Yuiko. Je dokonce svědkem toho, jak se Ritsuka s Yuiko pozdraví, ona ho vezme za ruku a složí mu poklonu. Student - Yayoi žárlí. Yuiko dlouho tajně miluje, ale ona je vůči jeho citům někdy až bezohledná.

Ritsuka se s Yuiko nezávazně baví o vypůjčené knížce. Yayoiovi se to nelíbí, vždyť Ritsuka není opravdový chlapec, stačí se podívat do jeho dívčí tváře! Vykřikne hanlivou urážku a prstem na mladého Sacrifice ukáže. Uráží ho dál, Ritsuka nechápavě zírá na rozčileného Yayoe a dokonce i Yuiko je tím překvapená.

Yayoi pokračuje, nazve Ritsuku "svým problémem," osobou příliš malou (patrně myslí vzrůst) a rozhodně nedostačující kvalitám Yuiko-san. Ritsuka se ohradí, že je s Yuiko jen kamarád. Ta je z toho evidentně zklamaná. Yayoi si vzpomene na to, jak Yuiko nabídl schůzku. Pětkrát mu zopakovala, že je to nemožné a ještě přidala, že nesnáší menší lidi.

Ritsuka a Yuiko odchází, Yayoi zůstane sám, zklamaný, klečící a hledící do nebe. Jediné co řekne je: "Vypadá to, že bude pršet."

***

V hodině Ritsuka přemýšlí nad Seimeiem, jako poslední dva roky skoro pořád. Bylo tomu vůbec jinak předtím?

Po vyučování se Yuiko podívá z okna a vidí, že na Ritsuku znovu čeká Soubi. Poví to Ritsukovi. Je překvapený, že se ukázal, vždyť...

Do myšlenek mu vpadne učitelka s oušky - Hitomi Shinonome. Zeptá se Ritsuku, jestli je "ten venku" jeho bratr. Ritsuka se možná až příliš okatě ohradí, že to je bývalý přítel jeho bratra, Agatsuma Soubi. Vysvětluje, že bratr je už po smrti. Učitelka se mu omluví. A co tady dělá Soubi? Prý ho přišel jen vyzvednout.

Učitelka znovu vyhlédne z okna. Zatouží vidět oči toho muže u brány, tajemného Soubiho. Jako kdyby její přání slyšel, otočí se. Učitelku vyděsil právě tím, nebo prostě doopravdy existuje láska na první pohled?

Nakonec poprosí Ritsuku, aby Soubimu vyřídil zákaz kouření u vstupní brány do školy. Červená se. Připomene mu ještě, že druhý den odpoledne je rodičovský den. Kdo přijde z jeho rodiny?

Yuiko zakřičí, že jde ven za Soubim a počkají na něj u brány spolu.

Než stačí kdokoli z nich odpovědět, zůstanou sami. Ritsuka přemýšlí, jak může, a co vlastně chce vysvětlit?

Učitelka vyjádří svoje znepokojení nad tím, že ani matka ani otec ještě jeho novou školu nenavštívili. Přijde jí to podezřelé. Ráda by je potkala a dozvěděla se víc o rodině Aoyagi Ritsuky. Vždyť ten chlapec má až příliš smutné oči...

Ritsuka neví, co dělat.

Naštěstí ho z rozpaků zachrání sama Schinonome, když mu oznámí, že pošle jeho rodičům leták o tom, že se rodičovský den koná. Ritsuka s tím souhlasí, ale je mu smutno.

Ví, že to bude stejně zbytečné.

Učitelka se diví, jak může mít tak malé dítě tak smutný pohled. Ritsuka jí připadá dospělý, ale přesto je teprve žákem šesté třídy. Vyhlédne z okna a vidí Yuiko, jako vždy veselou, jak se baví se Soubim.

***

Ritsuka schází po školních schodech. Vzpomíná.

Na to, jak mu Seimei říká, že jeho chování bylo hloupé. Vždyť vystoupit proti mámě, říct jí, že uteče - to nemělo smysl. Utéct a stejně se nechat Seimeiem najít se řadí do podobně nesmyslné kategorie. Poslední rána na jeho tváři byla zalepená za okamžik.


Ritsuka se rozhodne. Už nikam utíkat nebude! Nikdy víc.

Doběhne k hlavní bráně a rozhodným pohybem zahodí Soubiho cigaretu. Zakáže mu kouřit u brány. Pak mu vyčte, kde poslední týden byl. Nechal ho samotného... Soubi se drze zeptá, jestli ho snad už Ritsuka nemiluje.

Ne, nemiluje, to ví. Ale cit? Možná mu na něm už záleží. Proč by jinak zčervenal?

Yuiko nechápe co se děje. Ritsuka si postěžuje, že ho Soubi nechal celý týden samotného. Yuiko se ho zastane, vždyť přece před chvílí se bavili, že musel celý týden pracovat na věcech pro školu.

Ritsuka nikdy nepřemýšlel, co může Soubi dělat. Teprve nyní se dozvídá, že studuje univerzitu. Malý Sacrifice se omlouvá, nenapadlo ho, že by Soubi mohl být zaneprázdněný něčím důležitým. Důležitějším, než je on...

Yuiko přesto úplně nechápe, jak mohl Ritsuka nadávat někomu dospělému. Vždyť Soubi už nemá ani ouška. Soubi jí vysvětlí, že je s Ritsukou ve spojení služebníka a mistra. Že musí poslouchat. Vysvětluje také, že je potřeba mít možnost spojení mezi nimi dvěma.

Dává Ritsukovi mobil s tapetou modrého motýla. Tomu se takový dar nelíbí, nechce ho. Soubi se tím nenechá odradit, prozvoní Ritsuku a ukazuje mu, že vždycky, když bude světlo na mobilu svítit červeně, půjde o hovor od něj. Přesto... pro Ritsuku je to příliš.

Ale když se bude cítit smutný nebo znepokojený, bude moci zavolat právě Soubimu. Popovídat si, nechat si pomoci. Soubi tady pro něj přece bude pokaždé.

Jejich rozhovor vyruší Soubiho mobil. Volá mu jakýsi Kio. Postupně se dozvídáme, že je to jeho spolužák a spolubydlící, ne-li i něco víc, který přišel domů a našel tam pár neznámých dívek. Samozřejmě ho to rozčílilo, ale Soubi mu na otázky nehodlá odpovídat a sklapne mobil.

Yuiko Beloved a Loveless pozve k sobě domů, prý tam stejně nikdo není a mohli by si udělat dobrý oběd.

Slyší je Yayoi a je tím samozřejmě zděšený.

Ale Soubi nesouhlasí, prý bez Ritsuky nepůjde a ten se právě přívětivě netváří. Yuiko ho ale nenechá přemýšlet, chytí ho prostě za ruku a táhne k sobě domů.

Soubi vaří, všichni nezávazně konverzují a je příjemná atmosféra. Baví se o Soubiho škole, studuje obor Japonského umění a jeho obrazech. Sesednou se ke stolu, a Subi naservíruje jídlo..

Soubi je upozorňuje, ať jí pomalu a jídlo si vychutnávají, že to ostří smysly a pomáhá tak zároveň s přípravou k boji.

Ritsuka nechápe. K boji? Je to tady znovu? Soubi Ritsuku svádí (velice umně) a chudák mladý chlapec nechápe, co tím může Soubi myslet. Mluví o jazyce, který by mohl bojovat s jiným, o tom, že by se to Ritsukovi mohlo i líbit.

Od Yuiko jdou až po setmění, ale spolu.

Soubi slibuje, že kdykoli mu Ritsuka zavolá, zvedne to. Kdykoli, v kteroukoli dobu, kterýkoli den. Ale Ritsuka není hloupý a nesnáší slova pronesená s lehkým srdcem. On mluví vždycky vážně, ale ví, že věřit druhým je hloupé. I když nevěří, je přemlouván. Až Soubi vysloví, že jediný důvod jeho žití je právě Ritsuka.

Ne, nehodlá to dál poslouchat. Ritsuka utíká domů sám. Soubi se za ním jen dívá.

VÝCVIK ZAČÍNÁ

Kio našel v Soubiho věcech jeho společnou fotku s Ritsukou. Vypadá to, že solidně žárlí. Soubi se nerozčiluje, znovu potáhne z cigarety a poznamená, že se Kio neměl co hrabat v jeho věcech.

Stejně se znovu zeptá, o koho vlastně jde. Soubi ochotně prozradí jméno, ale víc nic. Ale i to jméno Kiovi něco říká. Seimeie znal. Je zděšený. Copak se mohl Soubi uvázat dalšímu Aoyagimu? Copak mohl chtít být znovu mučený? Soubi odpovídá, že není perverzní, ale podle dosavadních zkušeností mu Kio nevěří.

Soubi obrací celou záležitost v žert a poukazuje na nesčetné množství piercingu v Kiových uších.

Ritsuka znovu vzpomíná na svého mrtvého bratra. Dívá se na Seimeiův oltář, zkoumá jeho krásu a ozdobnost.

Proč je smutný? Když přišel domů, našel zmačkaný leták, který mámu upozorňoval na rodičovský den. Je mu líto, že ho neuznává za svého pravého Ritsuku. Už dva roky. Je jisté, že do jeho školy nepůjde.

Nikdo nepůjde.

Stýská se mu po Soubim. Přemýšlí, jestli by mu měl zavolat. Převaluje se v posteli, uvažuje o bolesti, kterou cítí. O Soubim i Seimeiovi. Porovnává je.

Zničehonic někdo odhrne závěs u jeho ložnice. Soui-san. Upozorňuje ho znovu, že když chce slyšet Ritsuka jeho hlas, stačí, když mu zavolá. Ritsuka mu oponuje, prý ho slyšet nechtěl. Navíc se zlobí, že znovu přišel oknem. Normální lidé přece chodí dveřmi!

Ale Soubi se nezlobí, přišel jen Ritsukovi něco říct. A co? Chtěl by, aby mu Ritsuka dal do ucha náušnici. Nadzvedne svoje dlouhé vlasy a ukáže ucho. Ritsuka to nechce udělat, ale Soubi prosí.

Ritsuka se vzpírá, takové propichování uší přece bolí. A on nechce působit bolest! Soubi poukazuje na to, že jizev měl za svůj život už spoustu a tuhle přijímá, chce, bude za ni vděčný. Nikdy na ni nezapomene.

Bude to vzpomínka.

Ritsuka chápe sílu vzpomínky, podvolí se.

Soubiho boltce za chvilku zdobí motýlci. Modří třepotaví motýlci.

Ritsuka nechápe pevně sevřené oči, lituje, že způsobil Soubimu bolest. Nechá se sevřít v jeho náručí. Nakonec nechápe ani to, že mu Soubi děkuje a tvrdí, že je šťastný. Copak někdo může být šťastný za bolest?

Začne pršet, Soubi se zdrží v Ritsukově ložnici. Mluví spolu, Loveless chce vědět něco víc o škole Sedmi měsíců. Ale Soubi se omlouvá, nemůže nic říct. Je to zakázané. Neodpoví ani na to, kdo mu to zakázal. Ale rád přijme z rukou Ritsuky trest za to, že nemůže splnit jeho rozkaz.

Ritsuka se znovu rozčílí, to přece není to, co by chtěl. Trestat, působit bolest. Pošle ho domů.

Soubi se mezi závěsy zastaví a zeptá se, jestli je ten den doopravdy Rodičovský den. Řekla mu o něm Yuiko a zahlédl také na stole leták. Rád by šel místo rodičů. Ale Ritsuka nechce. Je unavený z toho všeho. Znovu ho pošle domů a zdůrazní, že na Rodičovský den rozhodně chodit nemá.

Agatsuma Soubi mu vyzná lásku a odchází.

Ritsuka klečí na zemi a brečí. Nechápe, proč ho Soubi vždycky tak vytočí, poplete a svým způsobem i zničí.

Soubi stojí v dešti a připouští si, že už Ritsuku nemá rád jen proto, že mu to nakázal Seimei. Kdepak.

***

Druhý den se ve škole sejdou, rodiče nebo legální zástupci studentů. Od Aoyagů nikdo. Ritsukovi je to samozřejmě líto. Z nostalgie ho vytrhne Yuiku, chtěla by s ním odpoledne hrát hry. Do rozhovoru vstoupí Yayoi, chtěl by jít také. Poukazuje na to, že je Yuičin kamarád stejně jako Ritsuka. A tím pádem je přítel i Ritsuky.

Ritsuka ze ho zeptá, jestli by se s ním v tom případě nechtěl vyfotit. Yayoi souhlasí a Yuiko ihned naplánuje, že si můžou udělat v parku piknik.

Rozhovor je přerušený červeným blikáním Ritsukova mobilu. Ritsuka spěšně odchází. Kam?

U vchodu na něj čeká Soubi. Tam přece smí, jeho Sacrifice mu zakázal jen jít na Rodičovský den. Ne za ním. A on ho přece miluje za každou cenu.

Odchází spolu ruku v ruce.

Aby vytvořili několik dalších vzpomínek do Ritsukovy sbírky. Společných vzpomínek.


4. epizoda